Historie

Řád sv. Jiří navazuje na tradici Řádu Staré šlechty (Orden des Alten Adels), který byl založen roku 1308 císařem Svaté říše římské Jindřichem VII. Lucemburským. Později byl tento řád znám také jako Řád čtyř římských císařů, jimiž byli Jindřich VII. Lucemburský, Karel IV., Václav IV. a Zikmund Lucemburský. Mimo Jindřicha VII. byli všichni také českými králi. V roce 1408 císař Zikmund Lucemburský doplnil řád ještě založením tzv. „Dračího řádu". Přijetí do těchto řádů bylo zvláštní výsadou a zároveň také velkým vyznamenáním. Oba řády se v průběhu následujících staletí vydaly odlišnou cestou a prodělaly jak období rozkvětu, tak i úpadku.

Od doby císaře Maxmiliána I. je titul velmistra řádu spojen s dynastií Habsburků. Císařovna Marie Terezie v roce 1765 přijala nový řádový statut. V roce 1848 císař František Josef I. statuty řádu potvrdil. V roce 1917 císař Karel I. ustanovil řád jakožto světský rytířský řád. Po smrti císaře Karla I. přešel protektorát nad řádem na jeho syna Otto von Habsburka a následně na Ottova nejstaršího syna, současného velmistra řádu a hlavy rodu, JCKV Karla Habsbursko-Lotrinského.

Za vydatného přispění protektora řádu, Jeho císařské a královské Výsosti arcivé­vody Otty von Habsburg-Lothringen, byl na reorganizačním konventu v roce 2008 a zejména pak na řádovém konventu v roce 2011 po přednesení velmistrovy proklamace ustaven Řád sv. Jiří – evropský řád Domu Habsbursko-Lotrinského v jeho současné podobě.